Věštění  budoucnosti

Moje stránky vypadají jako omalovánky, ale barevné zvýraznění slov a vět

umožňuje rychlejší výběr toho, co čtenáře zajímá.

Čísla určují naši životní dráhu, zdraví a osud

Ve všeobecnosti čísla mají pro každého velký význam. Psychologie, myšlení, uvažování, emoce, ambice, láska, nenávist, zdraví, kariéra apod., vše dominuje skrze numerologii čísel, která je reprezentují. Jsou-li např. numerologická čísla v souladu s čísly jiné osoby, přináší zážitek harmonických vztahů s jinými osobami. Jsou-li naopak čísla v opozici s čísly přátel, partneři spolu nikdy nebudou žít v harmonii, více o tom v odstavci >> "Partnerské vztahy"

 

Výklad karet:   

Výklad vychází z principu reality náhody vytažených karet. Výsledek  je závislý na tom, jak dlouho se karty míchají či nemíchají, a jaké karty ruka vytáhne, jako z osudí > "Jak na výklady karet" + "Výklad karet a jiné techniky" 

Věštěním se zabývám od 1994, dobře vím, co je a není možné s výklady karet zjišťovat. Zvláště když se tvrdí,  co se stane za dva roky či více let. Karty časový úsek neudávají, maximálně, co se stane do jednoho roku!  Ať jde o tarot či jiné karty, počítejte dobu pro vyplnění věštby nanejvýš do 1 roku od doby výkladu.  Pokud si někdo myslí, že je jasnovidec (celý svět takového pro současnost nezná), ať vám věští bez karet! Má-li karty, jasnovidec není!  Jen numerologicky je možno vstupovat do jakéhokoliv času budoucnosti nebo minulosti k ověření událostí, které se staly. 

                                                                    Prediktivní numerologie

Pythagorovo numerologie je numerologii popisnou, nezabývá se předpovídáním budoucnosti, tedy tím, co se v budoucnosti stane. Slouží k poznání sebe sama; osobnosti – charakteru člověka, jeho možnosti a tak dále. Numerologické osobní roky sledující devítileté cykly nevyslovují žádné předpovědi, jsou to všeobecné informace o vývojových směrech, bez dalších výpočtů a dalších čísel to nesděluje nic konkrétního. K přímému věštění je určena> "Prediktivní numerologie"

 Karma

Slovo "karma" znamená „osobnost“, „charakter“ a také „čin“, „skutek“ nebo také „osud“; neboť stejná příčina, která vtiskne člověku jeho charakter, způsobí jeho skutky a ty se stanou jeho osudem. Osud je uvnitř, je to dar kreativních sil. Člověk vytváří svůj osud skrze své myšlenky i skutky. Proto je osud vždy věrným odrazem osobnosti.

Karma je "jádrem charakteru". U karmy je nezbytné vydělit tři kategorie sil, které utvářejí lidský osud. 1) MYŠLENÍ ČLOVĚKA. Tato síla utváří lidský charakter > souhrn povahových vlastnosti člověka. Člověk je takový, jaké jsou jeho myšlenky. 2) TOUHY A VŮLE ČLOVĚKA: jsou dva póly jedné a téže síly, spojují ho s předmětem jeho touhy a obrací jej tam, kde může být jeho touha uspokojena.  3) SKUTKY ČLOVĚKA. Přináší-li skutky člověka druhým živým bytostem uspokojení a štěstí, odpovědí je stejné uspokojení a štěstí jemu samému. Jestliže přináší ostatním utrpení, přinese mu to stejné utrpení. Pochopí-li člověk tyto tři části, dostává vysvětlení, co je karma. Touha a její vyšší druh vůle  jsou nejmohutnějšími tvůrčími silami. Vůle je spojena s podvědomými touhami vytvářející vášně, což určuje osud člověka. Touhy spojují lidi pouty lásky či nenávisti, vytvářejí budoucí nepřátele nebo přátele. Karma je výsledkem volby ke které jsme směřování vlastní mysli.  Je to svoboda volby při utváření lidského osudu >"KARMA - BOŽÍ ZÁKON".

Sigmund Freud (autor psychoanalýzy) uvedl: "Spása člověka spočívá v tom, že si může vybrat, co udělá."  

Stane-li se člověku něco špatného, může to mít význam, který někdo vidí a jiný NE. Někoho nepřízeň osudu postrčí dopředu, jiný si uvědomí souvislosti, někdo je nepochopí a jiný má až do smrti pocit, že mu život ublížil. 

Partnerské  vztahy  

Stejné přitahuje stejné a je posilováno stejným, tak zní zákon rezonance o přenosu energií. Pakliže přitahujeme osoby se shodným charakterem, je to díky tomuto zákonu. Neboť vibrace energii jsou přenášeny na těla, která vibrují stejně a jsou naladěny na stejnou frekvenci. Díky tomu zažíváme podivné "náhody" a poznáváme lidi, kteří se stávají našim osudem. Těžko si budeme rozumět s těmi, kteří stojí na jiné frekvenci, protože mluví o tom, co nepotřebujeme slyšet, a oni zase nechápou nás. Proto si nemusíme se všemi rozumět půjde-li o soužití dvou stejných autorit. Autoritativní partnerka si myslí, že bude ve vztahu "domácnosti a rodině vládnout", a její partner nebude chápat, proč by on měl zrovna poslouchat manželku, když "hlavou rodiny byl odjakživa chlap". V takovém případě bude každý stát na jiné vlnové frekvenci a nebudou si rozumět, protože zákon rezonance (neboli zákon přírody) ovlivňuje touhu, aby silnější ovládnul slabšího a přizpůsobil si ho. V uvedeném případě půjde jen o to, zda jeden ustoupí, anebo ze vztahu uteče.

    Láska se nedá poznat podle množství, intenzity a hloubky polibků...  Člověka neurčuje jenom jeho chování, řeč a vzhled, ale také vnitřní hodnoty. Lidské ego je sociální maska a role, kterou hraje, protože potřebuje ke své existenci uznání druhých. Touží po ovládání druhých a udržuje se při životě prostřednictvím moci, neboť žije ve strachu. Temná stránka  osobnosti, protiklad "Já" se snaží před světem skrýt, neboť se příčí morálním konvencím společnosti. Ve stínu se nachází osobní i kolektivní prvky duše, které člověk potlačil. Klameme sami sebe, a natolik se v tom člověk zdokonaluje, že  zapomíná, že nosí masky, aby ukryl své autentické já. Lidé se přetvařují, chtějí působit dobrým dojmem, a jaký kdo je, se pozná až při psychických zátěžích, když jeden přestane plnit přání a očekávání toho druhého. Problém je v tom, že stavy mysli všech lidí podléhají neustále změně, mění se i v tom, co se nedávno zdálo zcela pevné a skutečné. Stačí urazit něčí ješitnost, a mnohé se změní z minuty na minutu. A pokud si někdo myslí, že toho druhého "předělá k obrazu svému skrze sex...", žije v iluzích. Při manipulaci neexistuje skutečná starost o bližního, je to pouze snaha podřídit ho vlastní vůli a dominovat nad ním. Lpění na vztahu může rychle ochabnout, a pokud v takové době ještě potká známost jinou, předešlý vztah ukončí  dříve, než si myslel.  Život stále nabízí, a změny se dějí; stačilo změnit zaměstnání... jiskra k lásce přeskočí na někoho jiného, a je po vztahu... 

Kompatibilita vztahu: Největšími životními "učiteli" jsou partnerské vztahy. Porovnání čísel z dat narození obou partnerů může být příznivé, přesto vzájemná slučitelnost nerozhoduje, jak dlouho spolu partneři zůstanou. Je mnoho partnerských či manželských párů, kteří si rozuměli, přesto se rozešli.

Chod a harmonie vesmíru nefunguje na náhodách, ve vesmíru náhody neexistují, nemůže být náhodné ani setkání s partnerem. Jsme přitahování a sami přitahujeme takové protějšky, kteří odpovídají  vibracím našeho myšlení. To naplňuje staré známé přísloví: "Rovný rovného si hledá, a proto si vrána k vráně sedá". Myšlení jsou energie, a tyto vibrace k nám přitahují "shodné" energie. Lidé jsou k sobě přitahováni vždy v ten správný čas a v době, kdy se zrovna potřebují od toho druhého něco naučit, žádný vztah nevzniká bez důležité příčiny. Dvě duše se k sobě přitáhnou, mají-li se setkat, aniž by to tušili.  Zda se však dva lidé seznámili, aby spolu dlouho žili, nebo si vzájemně vyrovnali "karmické účty", je součást osudu. Žena si přitáhne partnera s kterým zplodí dítě, a když vztah nevydrží, mnozí se bouchají do hlavy a říkají: "kdybych nešel na to rande, nemusel bych všechno nyní zažívat..." Osud je k sobě přitáhl, aby si těmito událostmi vzájemně vyrovnali své karmické účty.  Na vině jsou karmické dluhy, s kterými jsme se narodili, jsou hlavní příčinou, proč se ve vztazích nedaří, a proč vztahy způsobují utrpení, včetně tragických události.

Láska oslepuje, realita navrací zrak i rozum:

Když se člověk zamiluje, podvědomí vypojuje rozum a člověk jedná proti své vůli a zdravé logice. Libido z podvědomí je silnější než rozum, vypojí logiku a kontrolu nad ní přebírá instinkt, který řídí touhu po slasti a pocitu blaha. Typické je, že člověk tomu nemůže odolat, duše je uchvácena těžko uchopitelnou silou temna, která vládne živočišným pudům a rozkoši. Profesor RNDr. James Pfaus, PhD. z jednoho Národního ústavu duševního zdraví, uvedl: Místo, které v mozku přísluší lásce, je  totožné s tím, jež souvisí s drogovou závislostí. „Láska je ve skutečnosti zvykem, který vzniká ze sexuální touhy. Proto ukojení sexuální vášně v mozku funguje shodně jako ukojení touhy po droze. Zcela jiným případem jsou lidé, kterým se spíše jedná o duševní proces než o fyzickou závislost“.  

    Zklamaná žena, které jde o duševní lásku než fyzikou závislost, neupřednostňuje sex, ale u muže si testuje, zda mu jde o vztah, anebo ukojení sexuálního chtíče? Protože v touze po trvalé lásce je ukryta také touha po spolehlivosti a věrnosti, po bezpečí a perspektivní budoucnosti. Ale tam, kde převládá sexualita nad rozumem, jedna láska tuto vášeň v mozku neukojí. Osoba stále dokola vyhledává další vzrušující zážitky zamilování, a není schopna vytvořit dlouhodobou vazbu k jednomu člověku = nevěra, rozchody - rozvody.   

     Lidé se obvykle nerozchází jednou za život. O lásce a vztazích pojednává i Bible_Efeským 5,21- 21.33 > o "Ideálním manželství" a v jiných. Mnozí mluví o lásce, a myslí tím sexualitu. Stálé kroužení kolem sexuality v podstatě vyjadřují neutišitelnou touhu po lásce; s pravou láskou to nemá nic společného, Ježíš před 2000 lety řekl: "Láska je Bůh" Láska je základním zákonem síly, již říkáme Bůh; bezpodmínečná a absolutní láska je znakem Boha, a duchovní témata také sdělují: "Dobrý partner, manžel je Dar od Boha". Vztah je klidný, manželé spolu zestárnou, do vztahu  nezasahuje jed agrese, nenávist, strach a napjaté očekávání. ,,Kolik je takových, kteří si myslí, že se šíleně milují, a když s těmito osobami žijí, zjistí, že to bylo pouze tělesné nadšení. Není dobré zapomínat, že miluje duch a ne tělo. Když je duševní láska čistá, je trvalá. Tělesná láska je pominutelná. Ze vztahu se začne vytrácet všechna něžnosti, až zbude jen holá sexualita. Ta není výrazem lásky, a člověk, který po projevech lásky touží, to může začít považovat za hnus. U muže právě jako u ženy smyslné uchvácení nezasluhuje názvu lásky; je to podobné říji zvířat, kdy se samec vrhá na všechny samice, které se poddávají všem samcům. Kdo touží po tom, aby mohl někoho jiného milovat navždy, toho osud s takovou láskou určitě na některém místě (skrze myšlenky) spojí. Vždy je to ale zkouška, kterou člověk dostává novou šanci. Zklame-li, zůstává nakonec bez lásky a v osamění.

    Láska je drogou, což je vidět i z toho, jak ženy nebo muži podvodníkům zasílají "nenávratně" až statisícové finanční částky, a dokonce si pro to berou půjčky, které jim následně zruinovaly život.. Dokazuje to i vyhledávání sexuálních zážitků, nevěra s podváděním, plození nemanželských dětí, brzké sňatky s rozvody a nářky, co vztah přinesl... Ale i opakované tresty za znásilnění žen.  Muž při sňatku říká, že je šťastný a bere si nejbáječnější ženu na celý život, a za dva měsíce se lidé dovídají, že manželka odešla k jinému muži. Zažívá zvrat své zamilovanosti v podobě vystřízlivění. Nedovede si vysvětlit, že se láska rozplynula. Zralí lidé vědí, že stav zamilovanosti netrvá příliš dlouho. Proto se často ti, kteří věřili, že se milují věčnou láskou, nenávidí, když opadne iluze."

Duši nejvíc zraňují vztahy. 

Američtí vědci Thomas Holme a Richard Rahe kdysi sestavili na základě 20 letého výzkumu "Tabulku životních událostí a vliv na nemoc" –  tj. stresovou tabulku s bodovým ohodnocením, která ukazuje míru stresu při životních zatíženích. Tabulka obsahuje 24 položek různého stresu.  Nejvyšší počet bodů je 100. Úmrtí manžela má plných 100 bodů; rozvod 73 bodů; rozpad vztahu 65 bodů; vážné neshody s partnerem 35 bodů. Tabulka má 24 hodnocení, nejnižší hodnocení má 11 bodů za "malé porušení zákona", tyto věci lidi "netrápí".  Význam bodového ohodnocení spočívá v tom, že slouží ke zjištění, zda člověk neonemocní. Mělo by se sečíst počet (stresových) bodů těch událostí, které se v průběhu minulého roku člověka týkaly, a pokud je součet bodů vyšší než 150, znamená to 50% pravděpodobnost, že v blízké budoucnosti dojde ke změně zdravotního stavu... Stres má vliv na zdraví, a jde-li o vztahy, tak ze všeho nejvíce.

Stabilní téma: Láska a rozchody

Stálá mediální "písnička" o tom, jak se komu nevydařil vztah, rozvádí se, rozešli se atd. Život je o dobru a zlu, a spojuje člověka s bytostmi, které umí udělat ze života peklo. Karma je jedním z hlavních důvodů, proč "zlo" existuje a způsobuje utrpení. Pocity lásky, nenávisti a křivdy, které k člověku chovají druzí lidé, odpovídají přesně tomu, co je uloženo v jeho karmě.  Dobře to zpodobňuje příklad veřejně známé VIP dvojice, o které se často píše: Známý a "mocný muž" se ve 2022 v létě zamiloval, na jaře 2023 se z toho narodilo dítě, partnerku obdaroval (za víc než milion Kč) novým autem, a čtyři měsíce poté se rozešli." Auto koupil partnerce, přestože měl vysoké dluhy, které ho po rozchodu připravily o ředitelskou funkci, práci a majetek... Z lásky a křivdy se stala nenávist v podobě soudních žalob kvůli ex... a dítěti, placení advokátů, výživného, přišlo na rvačku a rozbitý obličej kvůli dítěti, vyšetřování policií a dalšímu placení advokátů i ve 2025". Potvrzuje to přísloví: "Zamilovanost oslepuje a vypojuje rozum, realita ho navrací zpět". Samozřejmě, že jeho předpovědi takové věcí pro 2023 a 2024 ukazovaly již od narození, ale onen muž to nevěděl. Práci... kvůli dluhům by sice už nezachránil, ale mohl si minimálně ušetřit další utrpení, kdyby věděl, že vztah nevydrží ani rok. Rozumný by počkal, jak se bude vztah vyvíjet, neboť až z každodenního společného bydlení se projeví, co oběma partnerům (z povahových vlastností) začne hodně vadit... Rozchod mohl být bez trápení kvůli dítěti... Ex-partnerka soudní prohry nepřijímá, ale otec dítěte také ne; problémy potrvají řadu let. Kdo se rád vrhá po hlavě do neznámého, a pak trpí, odpovídá to přesně tomu, co je uloženo v jeho karmickém podvědomí=v jeho charakteru, což je myšlení. Každá rozkoš v sobě obsahuje semeno bolesti, svůj neoddělitelný protiklad, který se časem projeví. Nicméně i destruktivní síly jsou součástí životní energie.

Nejvyšší vzlety, ale i nejhlubší pády lze prožít v partnerských vztazích.

Člověk stále vytváří příčiny úspěchu nebo neúspěchu partnerského vztahu a je spoluodpovědný za štěstí i utrpení blízkých, kteří se mu otevřeli. Až příliš rád a ukvapeně se pouští na cesty nejasných cílů a jasné myšlení hází přes palubu. Touha je hnacím motorem, někteří myslí při hledání jen na sebe, ale většině je i to příliš málo a nepřináší jim to duševní ani fyzické uspokojení. Štěstí hledají ještě jinde, a neodradí je od toho ani opakující se rozvodovost, rozpady vztahů, ani zkušenost, že láska málokomu vydrží po celý život. Někomu to však nevadí, jsou i tací, kteří se 7x rozvedli, ale dát se dohromady s někým, s kým nikdo dlouho nevydržel...? 

Každý si do života přinesl více či méně nepříjemnou zátěž> karmu, a nikdo! se nemůže vyhnout jejímu dopadu. Jsou to naše stinné stránky duše, tj. nevyřešené povahové zlo z minulých životů.

Píšu to pro věřící čtenáře, nevěřící taková témata nečtou. Kdo se o Bibli zajímá a čte ji, ne každý rozumí všemu, aby chápal, že pravdy z Bible platí stále a projevují se jako skrytá Síla v našich životech, ačkoliv jsou v Bibli jména osob z tehdejší doby. To ale vůbec nevadí, nejde o jména, ale o to, co tam je sděleno a platí navždy. Bůh je věčný, tudíž slova z Bible, jakož modlitba "Otče náš...", jsou věčné, přestože žijeme v jiné době. Budou platit, dokud svět a život na Zemi existuje. Jsou lidé, kteří říkají, že v Boha nevěří, protože nevěří církvi. Rouhání se vztahuje i na slova proti Kristově církvi, proti svatým a posvátným věcem. Bible se týká církve, je Božím slovem, mluví z ní Bůh, rouhání přináší smrt.

Bůh existuje, lidé Boha viděli> Stvořitel na sebe vzal podobu člověka v Ježíši Kristu, ve kterém zanechal jedinečnost Bible s průkaznými stopami>Bible – Matouš 1, 18:25> Ježíš byl počat z Ducha svatého, tj. Duchem Stvořitele. Vzkříšení Ježíše Krista je výjimečným zjevením Boha Stvořitele. Realita nadpřirozených skutků, např. zmrtvýchvstání Ježíše Krista svědecky prokázána byla, a dokonce se jako existence Boha přijímá bez důkazů, protože oživit mrtvé tělo dokáže pouze Bůh. Zrovna tak okamžité zbavení (přes noc) jeptišky Marie-Simon-Pierre ve 2005 nevyléčitelné choroby (jménem Parkinson), dokáže také pouze Bůh. Kdo neuznává Krista, neuznává Boha, neboť Bible praví, že Ježíš je součástí Boha Stvořitele > "Argumenty o existenci Boha" 

KARMA A BIBLE:

Jsou různá náboženství, každé má svoje vysvětlování a každý Boha nazývá jinak. Nepřichází však v úvahu, aby bylo více Stvořitelů, Bůh je jediný. Kdyby existovalo několik Bohů, nebyla by jednotná vůle ani moc ve vesmírném pořádku. Bůh je všemohoucí. Protože je jediný. Kdyby nebyl nejvyšší silou, existovalo by něco silnějšího, nebo aspoň stejně silného jako On, nevytvořil by celý vesmír se všemi zákonitostmi. Bůh je stálý. Kdyby podléhal změnám, zákony, které ovládají vesmír, by ho hned zničily. Bůh je vrcholně spravedlivý a dobrý.

Karma je jedním z Božích Zákonů, nemluví o ní jen náboženství Hinduismu a Buddhismu...,  o karmě a znovuzrození píše i Starý a Nový zákon Bible, ale používá k tomu svůj slovník a často mluví skrytě. Bible již v Genesis hned na začátku vypráví o karmě. Říká totiž: „Na počátku stvořil Bůh svět.“ Aniž by si toho člověk všimnul, je to řečeno ve smyslu zákona karmy. Mojžíš učil zákon karmické odplaty naprosto zjevně: jeho "Zub za zub; Krev za krev, Oko za oko a Život za život", je jasným vyjádřením karmy, co špatné skutky přinesou. Také sám Ježíš opakovaně učí, co člověka za špatné skutky čeká. Výroky: "Člověk sklidí to, co zasel; Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá; Kdo mečem zachází i mečem schází", jsou jasným vyjádřením zákona příčiny a následku. Kristus zvěstoval také zákon karmy "v devíti blahoslavenstvích" nebo v nauce o karmě jako vyrovnání; Také v Lukášově evangeliu (6,20-23) Bible je o karmě. Co může být jasnějšího, než také Ježíšovo důrazné varování: "Pravím ti: Nikdy neodejdeš odsud (z tohoto světa, z koloběhu znovuzrození), dokud nezaplatíš do posledního haléře!" Odpuštění hříchů, o nichž Ježíš Kristus a jeho apoštolové tolik mluví, není nic jiného než  odpuštění koloběhu znovuzrození, karmy.   

Kdo Bohu přisoudí zlo nebo odepře spravedlivost a dobro, je to rouhání u kterého člověk neví, kdy ho stihne neštěstí. Dokazují to příklady z rouhání, za které lidé umírali těžkou smrtí a Boha volali i ti nejslavnější ateisté. Nehorší může být, když duchovně nevzdělaná žena řekne, že"v Boha nevěří, protože je nespravedlivý kvůli předčasnému úmrtí v rodině, a Bůh by měl spíš navštěvovat ty, co jsou nehodní". O to horší je, že rouhání nezůstává bez trestu> Bible v Leviticus 23:16: "Kdo se rouhá proti Hospodinu, musí zemřít!" JÓB 27:7,20: "Jakou  naději má rouhač, vezme-li mu Bůh život? Hrůzy ho dostihnou jako přívaly vod." Marek 3:29: "Rouhání proti Duchu svatému nikdy nebude odpuštěno." Kritizující žena se rádoby moudrostí postavila nad Boha a kárala Všemohoucího. "Koho chce Bůh zahubit, toho zbaví rozumu".

Dobrá rada od autora knih "Diagnostika karmy" pro ty, kteří chtějí déle žít: "Přestaňte hodnotit události, jejichž svědky se stanete. Stejně tak není dobré se pokoušet situaci porozumět. Jakmile se něco stane, znamená to, že to byla vůle Boží. A dost, jakákoli další hodnocení jsou zbytečná". Uvedené věty autor knih uvedl poté, když na noze zjistil melanom s invazí 2.stupně a měl do 2 let zemřít. Duchovními metodami se očistil, rakovina zmizela bez léčby.  

Nemoc začíná v duši,  nezačíná na úrovni těla, kde ji ještě lékaři nemohou najít, ale začíná na úrovni biopole, kterým je duše. Co je karma, obvykle každý dospělý člověk zná, neboť čte v časopisech, vidí z televize nebo ze svého okolí, jak jsou lidé znenadání stiženi osobní tragédií, zhoubnou nemocí, jak lidé všemožnými způsoby umírají..., neštěstí zasahuje rodiny, jak lidé čekají na životní zlepšení a karmické blokáda neumožňuje prosperitu, šťastný partnerský život... atd.  Ti, co na karmické vlivy nevěří, to mohou nazvat: Životními zátěžemi, překážkami, problémy; nebo také „Proč to potkalo zrovna mně?“, „Proč já?“, „Co jsem komu udělal?“ Existují  také slova: "Není-li žalobce, odsoudí tě osud; Žádný rozum nezvítězí nad osudem."

Bible>BOŽÍ (duchovní) ZÁKON ŽIVOTA

Deuteronomium 28:15,27-30;58,59,61: Bůh sdělil Mojžíšovi:"Nebudeš-li poslouchat Hospodina,  nebudeš-li dodržovat jeho přikázání a slov jeho Zákona, a mít úctu ke svému Bohu, Hospodin tě raní nádory, šílenstvím a pomatením mysli; v poledne budeš tápat jako slepec v temnotách. Tvé snažení nebude mít úspěch, budeš jen utiskován a vykořisťován a nebude, kdo by tě zachránil. Zasnoubíš se s ženou a jiný muž ji zneuctí; postavíš si dům, a nebudeš v něm bydlet; vysázíš vinici, a neokusíš její ovoce. Hospodin rozmnoží tvé rány i rány tvého potomstva, rány velké a trvalé, nemoci hrozné a neustálé, o kterých není v knize Zákona nic psáno."  A Ježíš (v Matouš 5:15): „Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane.“ A to platí stále, pro každého.

Přesně, jak je nahoře uvedeno, se události v životě lidí dějí. Každodenní zprávy to neustále potvrzují. Síla vesmíru naděluje utrpení za přehlížení zákona duchovního nebo-li Božího, a nedbá, zdali jej člověk zná nebo nezná. Kdo se mu nepodrobí, události zasahují klidný život a zdraví, utrpení přichází i skrze vlastní děti...Sleduje-li se průběh nemoci, v jednom případě (u stejné choroby) nastane uzdravení a v druhém případě se možnost vyléčení nejeví. V karmě je skutečně odůvodněno, že jedna nemoc končí uzdravením a druhá smrtí, záchrana je mimo lidskou moc;  Bůh má moc, aby z člověka odňal jakoukoliv nemoc, pokud to odpovídá jeho Vůli. Může člověku darovat vytoužené a vyprošené zdraví. Ve své všemocnosti je schopen uzdravit zázračným způsobem, a to okamžitě. Známe mnoho příkladů, kdy se tak skutečné stalo. Kdy zmizela rakovina bez léčení nebo nevyléčitelný Parkinson...

Osudový pořad je řízen Bohem, neboť nad všemi zákony stojí Bůh, původce, udržovatel a svrchovaný Vládce celého Stvoření (vesmíru a života na Zemi)> viz."Čím je vykonáván osud". Vyplývá to ze všech biblických textů a knih; z antického zpracování starověkých knih, z mezopotamských spisů; ze starší literatury egyptské; z řeckých textů a dalších písemností. Bible je Zákon, a kdo se mu nepodrobí, sklízí utrpení.  

Více jak 90% světové populace věří v Boha, ke křesťanské víře se hlásí téměř 2,5 miliardy lidí, což je zhruba každý třetí obyvatel planety, a lidé dobře ví, proč jsou věřící. Je totiž mnoho záhadných věcí, které se dějí. Je mnoho otázek, na které by člověk rád slyšel odpověď. Proč mají malé děti leukémii a jiné zhoubné nemoci; Proč děti onemocní těžkou chorobou, když v nízkém věku mají karmu ještě čistou? Proč rodičům umírají dospělé děti, často tragickou příčinou; Nemůže být nic horšího, než to, že rodič přežije své dítě. Děje se to! Proč se děti chovají k rodičům zle, způsobují jim utrpení, a pak je v životě stíhá jedno utrpení za druhým a neštěstí se jim nevyhýbá? Proč najednou (jako blesk z čistého nebe) postihne zdravého člověk hrůzostrašný ALS? U rakoviny je naděje, u této diagnózy nikoliv. Mysl jen sleduje, jak tělo odchází a člověk v nehybnosti umírá. Bible má mnoho odpovědi: Proč přichází zlo, bolest a utrpení, zdali a jaké existuje jeho řešení; Proč je na světě tolik neštěstí, katastrof, nemocí a jak jim čelit, odolávat a lépe je zvládat a tak dále.

Životní nehody se vztahem ke karmě: Když člověk pochopí, že může prožívat hlubší vrstvy podvědomí, pak také pochopí, že může vyhledávat nejen vnější příčiny nemoci, ale též vnější rány osudu, jejichž smysl si běžně nedovede rozumem vysvětlit. Při obyčejném uvažování se člověk nepostaví právě tam, kde ho může zasáhnout blesk. Vědomě se vyhne tomu, aby stál na takovém místě. Ale mohly by v něm být činné hlubší vrstvy vědomí (tj. nevědomí, které je úzce spjato s podvědomím, není mezi nimi velký rozdíl) a člověka zavede právě na takové místo, kde ho může blesk zasáhnout, protože nevědomí chce, aby ho blesk zasáhl; takže onen člověk úraz přímo vyhledává.  Že se prostřednictvím karmického působení vyhledávají nehody, nebo také zevní příčiny nemocí, možné je. Člověk nehodu (pokud přežije) pak nazve shodou náhody, ve skutečnosti ho k tomu přivedly hlubší vrstvy vědomí. Srpen 2024: Muž v Praze v Lazarské ulici se šel na tramvajové zastávce schovat do budky, z vedlejší budovy se uvolnila římsa, prorazila střechu budky a muže (lékaře) usmrtila. Byl puzen jít do budky. Mohli bychom také říci: Jde-li člověk do krajiny, kde se může nakazit těžkou infekci, lze z toho vyrozumět, že působí stav vědomí, který ho tam pudil.

Tyto karmické zákonitosti (o nehodách a nemocech) byly uvedeny v obrysech. Kdo se o karmu hlouběji zajímal, není mu již nápadné, že člověk je z podvědomí puzen hledat vyrovnávající účinky karmických příčin, které do sebe sám včlenil. Je puzen karmickou silou (která v něm vězí) k nějakému jednání, jež vytvoří vyrovnání (bolest...). Velice často si člověk namlouvá, že něco činí z toho či onoho důvodu, ale obyčejně to činí ze zcela jiného důvodu, který v podstatě tkví hlouběji. Nejhorší je, že většinou neví, že je k něčemu puzen z hloubi své duše; potom si namlouvá motiv, že něco činil z toho či onoho důvodu. Člověk si vysvětluje jednání ve svém vědomí docela jinak. Obzvláště se pokouší popírat to, co by mu bylo dáno za vinu, přestože to v duši je, ale on obvykle neví, že to tak je. Lze to charakterizovat, že tady skutečně spolupůsobí dvě věci: vědomí a to, co vládne jako hlubší zákony pod prahem vědomí. V podvědomém „já“, se odehrává pochod, o kterém se nic neví, působí jako karmické naplnění, jako impuls k pudovému jednání, k žádostivému chtění... Podvědomé pochody se nechovají tak, aby člověk vědomě chápal, odkud přichází mylné vjemy - představy, klam, které se prolínají,  do sebe zabíhají a stávají se příčinou omylů. Z toho se v lidském životě stávají osudové případy. Člověk může být přímo puzen právě tam, kde např. dostane nákazu, aby v ní našel vyrovnávající účinky karmické příčiny, a dokonce může být puzen k tomu, čemu říkáme „neštěstí ohrožující život“, aby jím dosáhl takového vyrovnání.

* TN.cz 29.6.2025 - Tragédie na startu prázdnin: Dva mladíci (28.6.2025) na Litoměřicku dostali ve dvě hodiny ráno nápad vylézt na železniční vagon. Když jeden vylezl, elektrický proud ho na místě zabil, druhý, který mu chtěl pomoci, skončil v nemocnici". Hloupý nápad, a ještě v noci! Není to puzení?

* TN.cz 30.6.2025 - Tragédie v Handlové: 13letý Filip dostal výborné vysvědčení, cestou domů ho usmrtil vlak. Dostal nápad jít přes kolejiště se sluchátky na uších a poslouchat hudbu... Sluchátka s hudbou zastřela ostražitost a duše vstoupila na koleje ve chvíli, kdy projíždí vlak. I takovým způsobem temnota zabíjí.

* TN.cz 30.6.2025 - Tragédie v Českém ráji:  V autokempu Sedmihorky na Semilsku spadlo dítě předškolního věku z loďky a utonulo. Kdo dostal nápad vzít na loďku malé dítě a nedávat na něj pozor, aby neutonulo? Dospělý člověk. Co ho odvedlo od ostražitosti, aby dítě nespadlo do vody? Anebo, aby nebral dítě na loďku! Trest pro rodiče! Když temnota způsobí zmatek, zastře myšlení k ostražitosti, zaplete rozum do nespočetných myšlenek k opomenutí něčeho, objeví se neštěstí.

Z temnoty přichází různé puzení, které přinese bolest... Deprese, které trápí lidi, a přivádí je několikrát denně do mučivých stavů, nejsou Božím světlem, ale temnotou, démonickou silou. O myšlenkovém puzení Bible v Efeským 2,1-3 říká: "Mocný vládce ovzduší působí v lidské duši neposlušnosti, v žádostech svého těla, a dělá to, co tělo a mysl v neposlušných duších chce. Satan, otec lži a podvodů má  se zlými duchy neustálý přístup do lidského myšlení. Efeským 6,10-12:"Svou sílu (na obranu) hledejte u Pána, v jeho moci, protože jde o boj  proti mocnostem, silám a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách List sv. apoštola Pavla k Efeským, 4:8-18, 6:12,14; 7:14> "Tj. proti duchům zlým, nepřátelům mocným a skrytým, kteří jsou vlastními původci pokušeni, jež na tělo lidí a svět působí. Jsou světovládci temností, vládci nad světem od Boha odvráceným, nad lidmi, kteří se potácejí v temnotě bludů a nepravosti. Jsou duchovními bytostmi zloby a duchy zlými, jež jsou v ovzduší, kde se s dopuštěním Božím nejvíce zdržují. Lidi neuznávajíc Boha vedou k nepravosti, jsou pro ně tmou, která zatemňuje mysl temnotou bludů a nevědomosti daleko od života, který Bůh dává svojí milostí, a to proto, že neznají Boha a věcí božské z neznalostí a nevědomostí. Jsou učením skrze lidský podvod a lstivost směřující k nerozumu, nesmyslům a sebeklamu."   

Bible v Efeským 2,1-3; 6,10-12 + sv. apoštola Pavla má na mysli, že člověk věří pouze svým myšlenkám, na neviditelné síly nevěří, ale démonický pokušitel své úmysly s myšlenkami a návrhy podstrkují stále ke všemu. Když ale člověk dostává shodné myšlenky stále, je předpoklad, že je zrealizuje. Každý má v hlavě plno myšlenek, až je jimi zahlcen. Lidské "Já" zažívá každý den: „Udělej toto, nech tamto, tohle musíš mít také, jsi nejlepší, nenech si to ujít, vymluv se, pro jednou se nic nestane…“ Pokušení pomalu a jistě vtahují duši do začarovaného kruhu světských cílů, hodnot, priorit a motivů.  Démon v plynném stavu, podobně tak, jako vzduch vchází do člověka, nemísí se s jeho duší, ale přebývá v těle, vládne jeho duší i tělem, a zatemňuje rozumové i duševní cítění. O vcházení démonů do těla člověka mluví evangelium Lukáš 8:30-36 a další.  Jednotlivec, který nežije duchovním způsobem přijímá myšlenky jako svoje. Kromě myšlenkové oblasti padlí duchové mohou působit na sféru citů a vůle, navádí k pocitům chtivosti, vznětlivosti, hněvu ad. Podle Bible napadají lidi pozbavené Boží pomoci a ochrany. Emanuel Swedenborg vysvětluje, že všechny myšlenky nemusí být 100% vlastní. 

O tématu ďábla existují diplomové práce z vysokých škol. Těžko říkat, že jde o bludy, když to VŠ povolily zařadit do (státnic) diplomových prací> viz. Magisterskou + Bakalář. práci>"Duše,ďábel,exorcismus"+"Vliv démonů,exorcismus"

Úzkostlivé a depresivní stavy jsou Mgr. Anny Janů (v diplomové práci) připisovány temnotě přicházejíc od ďábla, který se lidskou posedlostí snaží ovládnout tělo člověka, jeho mysl, svobodnou vůli a city. Poukazuje na psychiatra Scotta Pecka, který se po 15 letech psychiatrické praxe přesvědčil, že ďábel-démon existuje, přestože to kolegové považovali za blud. Psychiatr Scott Peck uvádí, že nevěřil v Satana, dokud se s ním právě při exorcismu nesetkal, a jako psychiatr na vlastní oči viděl, že ďábel skutečně existuje a uvádí: „Když ďábel konečně v jednom z případů jasně promluvil (ústy hříšnice), na pacientově tváři se objevil výraz, který nelze popsat jinak než satanský. O mnoho děsivější, než zmítající se tělo byla jeho tvář. Oči pokrývala líná hadí strnulost – s výjimkou okamžiků, kdy had vyrazil k útoku, v tu chvíli se jeho oči doširoka rozevřely a zaplály smrtelnou nenávistí. Byl to podivný pocit tíže staré padesát milionů let, která jako by se zdála vyzařovat z tohoto ďábelského tvora. Členové týmů byli přesvědčeni, že se ocitli tváří v tvář něčemu totálně cizímu a nadlidskému, což blíže vysvětlit nelze, protože jde o věci nadpřirozené. O těchto duchovních záležitostech tudíž nemluví jen Bible či další duchovní literatura (katechismy, liturgika, breviáře a jiné), ale rozbírá i na vysokých školách.

Ježíš kdysi uvedl: „Vyvolil jsem si vás dvanáct učedníků, jeden z vás je ale ďábel; Jeden z vás mě zradí. Namočil sousto a podal je Jidášovi; Hned po tom soustu vešel do Jidáše satan; Jidáš Iškariotský zradil za 30 stříbrných a Ježíše ukřižovali"> Bible- JAN 6:70-71;13:21-27. Slova evangelia:"satan vešel do Jidáše" nelze chápat tak, že by se Jidáš stal posedlý v plném významu toho slova, ale přes chamtivost satan pronikl do duše učedníka (Jan 12,6) a později ovládl jeho srdce (Jan 13,27). Lze z toho vidět zjevný příklad postupného ovládnutí duše démonem pomocí zvyšující se chtivosti peněz. Ďábel s názvem mamon je mocným vládcem světa a infiltrované "jidášské" zlo, které v žádostech lidského těla dělá to, co tělo a mysl chce. Je vládcem systému: "pokrytectví a lži, války, týrání a ničení, zločinů, chamtivosti a zkaženosti, to vše patří k důsledkům jeho vlády> 2 Korintským 4:3-5,11:14 ad. Byl stvořen kvůli Boží Spravedlnosti i kvůli volbě lidského srdce. Je na člověku, zda se rozhodne pro sladké lži, jež využívá skrze zkažené duše, které jsou jeho médiem.  A o tom ta karma je!

Fakta k výše uvedenému:

(1) Bůh existuje, lidé Boha viděli v Ježíši Kristu. (2)  Zázraky existují, mluví se o nich a píše. (3)  Přes 90% světa věří v Boha (4) Exorcismus (vymýtání ďábla) existuje, biskup k tomu pověřuje kněze. (5) Lidé od nepaměti věří, že existuje život duchů. (6) Mimosmyslové vnímání, telepatie existuje, jsme schopni přijímat cizí myšlenky. Bylo by malomyslné věřit  jen tomu, že existujte Bůh a to ostatní z Bible neexistuje. Objeví se občas člověk, který říká: "já v Boha nevěřím, ale věřím na duchy". Duchovní negramotnost; Bůh je také Duch. Sděluji jen to, co je v Bibli. Pokud by psychiatři považovali Bibli za bludy, "bláznovství", Sigmund Freud (zakladatel psychoanalýzy) také říkal, že "Bůh není, je to fantazie, iluze...", a rakovina mu pak hnilobným rozkladem rozežrala obličej, takže z ukrutných bolestí se psychiatr rozhodl k sebevraždě.   

Je to drsný, ale do duchovního světa nevidíme, a přitom z Písma sv. víme, že boj svádíme právě se zlem, které je sice  neviditelné, ale skrze člověka, jeho myšlení se umí viditelně projevit. Skrze lidi, kteří nemají cit, mají zablokované svědomí a nepřítomnost duše z nich dělá účinné "stroje", které nerespektují lidi kolem sebe, jsou k nim lhostejni citově a duševně či duchovně. Nevidí žádný nedostatek ve své psychice, žádnou potřebu pro změnu, lidé bez duše. Jak jinak by se zlo mohlo projevit, když nemá tělo, musí ho získat skrze žijícího, jestliže se podaří ovládnout jeho mysl. V žádostech lidských duší dělá to, co tělo a mysl neposlušných duších chce. Dává nápady s myšlenkou k těm nejhorším zločinům, jak lehce a rychle zbohatnout, koho okrást, podvést, oloupit... Ti, co naletěli podvodníkům a nechali se okrást o statisíce a milióny, přemýšleli shodně, takže se sami vytrestali za hrabivost či jiné chtíče>viz. Životní nehody se vztahem ke karmě. Ti, co jsou chytřejší, to dělají skrytě, získávají majetky jinými způsoby, a pak o nich média sdělují, že jsou ve vazbě... Slovo "mamon" je totiž jméno posledního syna ďábla, takže Mamon nabízí a peklem (kriminálem nebo smrtí...) se odměňuje, když nelze psychickou bolest unést. "Čiň čertu dobře, peklem se ti odmění"> staré známé přísloví.

Nahoře uvedená fakta o něčem svědčí, a kdyby to tak nebylo, nedělaly by se z toho (co je v Bibli) na vysokých školách magisterské diplomové a bakalářské práce k získání vysokoškolského titulu. Pakliže to nevěřícím nestačí, k víře nelze nutit, modlitby zůstávají nevyslyšeny. Během života, až nastane správný čas, určitě nevěřící pozná a zakusí Boží moc ve své bezmoci. Je trestána pýcha (pýcha peklem dýchá), neboť odmítá Boha a nutnost podřizovat se mu. Člověk je hrdina, když se mu daří, ale když padne na psychické dno z nečekané události nebo těžké choroby, a léčba nezabírá, volá Boha. Jako kdysi český expremiér, kterého ze dne na den postihla těžká choroba s názvem ALS. Jakmile se projevila nehybnost ruky, ihned přijal Krista a omluvil se v médiích za bývalou funkci... Pozdě! Umíral těžce v paralyzovaném těle.  

Zklamání–nevděčnost–rozchody: Mnoho zklamaných v lásce a vztazích se trápí tím, že je partnerka, partner zklamali a nemají štěstí v lásce. Karma o prameni trpkosti a zklamání pociťovaným z nevděčnosti a křehkosti přátelských pout říká: "Litujte nevděčníky a nevěrné přátele, protože budou nešťastní více než ten, kterého zklamali. Nevděčnost je zkouškou vytrvalosti v konání dobra, a ti, kteří zklamaného znevažovali, budou potrestáni o to více, o co větší byla jejich nevděčnost. Nevděčnost je dcerou sobeckosti a sobec později potkává stejně necitlivá srdce jako měl sám." Lidem, kteří ubližovali, ať již  sobectvím, nevděčností a jinými zlými skutky, se to ve zlém vrací nazpět, a oni při tom zpravidla prožívají právě to, co jejich přičiněním prožívali jiní, aby to pocítil na vlastní kůži. Pakliže člověka stihne něco velmi bolestivého... 

Egoistický člověk například nevidí, že hlavním zdrojem jeho utrpení je právě nekonečné lpění s žádostivostí, která ho vrhá do pekel úzkosti, strachu, frustrace, deprese a nemocí.  Lpění na touhách ega vždycky vede k utrpení. "Bytostné sobectví" je jednostranné zaměření na naplnění potřeb ega bez ohledu na potřeby ostatních. Je to snaha o okamžité uspokojení bez uvážení dlouhodobých dopadů vlastních činů na ostatní i na sebe samého. K nebezpečným nevědomým postojům duše například také patří: „Bezpodmínečné obviňování druhých." Takoví lidé věří, že za jejich problémy vždycky může někdo jiný a že nemohli udělat nic, aby jim předešli. Podle nich by nápravu měli zajistit ti „druzí“, kteří problém vytvořili. Žijí ve stavu rozhořčení a pokouší se ovládat lidi kolem sebe obviňováním a zlostnými požadavky. Obviňování působí jako sedativum. Anebo: "Ontologická arogance". Člověk nerozlišuje mezi svými názory a objektivní pravdou – jeho názory jsou podle něj objektivní pravdou. Žije ve vysněném světě a považuje ho za skutečný. Chová se, jako by jeho názory byly absolutně správné, a kdokoli s ním nesouhlasí, se mýlí. Pro arogantního člověka existuje jen jeden způsob myšlení: jeho vlastní. Jeho cílem je přimět všechny, aby přijali jeho vlastní pohled. Je to klasický „vševěd“, který vždycky všechny poučuje o tom, jak se věci mají, jak by měly vypadat a co by druzí měli dělat." Tato forma pýchy – namyšlenosti je v Bibli  vedena jako "smrtelný" hřích číslo 1, protože je prvním hříchem ve vesmíru. Lucifer 5x za sebou říká: „Chci“. „Chci být nad Bohem". Nic není Bohu tak odporné a pro člověka tak nebezpečné jako pýcha. Je ze všech hříchů nejhůře léčitelná a nejvíce beznadějná.

Podvědomí je "karmickou nádobou", spjatou s etikou. Jakmile se v podvědomí začne hromadit "pozemská špína" agresivitou duše (vedoucí k destrukci duchovních kvalit), spouští se "očistný mechanismus" k zastavení rozkladu ducha. Vědomí se začne rozpadat, prudce stoupnou psychické anomálie, rozpadá se štěstí... "Láska a rozchody" je také příklad. Přitom pracovní neúspěch, rozpad vztahů, finanční, majetkové ztráty..., jsou nejlehčím karmickým trestem.

Nejdůležitější je pochopení, že každý jsme duše s tělem, nikoliv tělo s duší a že všichni jsme duchovní bytosti, které žijí fyzickými prožitky. Mozek je duch těla, zkolabuje-li mozek, umírá tělo.  JAN 6 >Těžká slova: "Duch je ten, kdo dává život; tělo nedokáže nic, Duch dává život." Římanům 8, Zákon Ducha 5,6,9: Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. Přebývá-li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v Duchu. Kdo nemá  Kristova Ducha, ten není jeho.

Takhle to sděluje Bible (bohužel), a jestliže se v životě člověka dějí překvapivé věci, chybí duchovní znalostí. Znalý zákonů psychologie snadno pochopí, proč se potlačovaný duchovní princip projevuje především negativní formou. Životními zvraty často právě prochází lidé, kteří jsou duchovně zaostalí a slepí. Jestliže se člověk začne o duchovní učení zajímat, dojde k poznání, které obohatí jeho myšlení a přestane mít životní potíže a zvraty. Všichni víme, že tělo potřebuje stravu, ale zapomíná se, že stravu potřebuje i duše, a ta bývá zanedbávána. Duševní stravování je stejně nutné jako stravování těla, čímž lze dorovnat duševní rovnováhu a dochází k pozitivnímu psychickému efektu. 

Život plní funkci "očistce", ví to každý, kdo se duchovní tématikou zabývá. Někomu se to nestává často, někoho život "čistí" hodně a mnohokrát, záleží, jak má nastavené (povahové) vzorce myšlení v podvědomí. Vědomí je cosi jako kolečko v hodinkách, zvané nepokoj, které se otáčí vpřed a zase vzad. Jenže hlavní síla začíná pozvolna roztáčet setrvačník podvědomí, který se uvedeme do pohybu my, a pak již ono kolo unáší nás. 

Problém nemocných duší rapidně stoupá:

Jedním z problému, kterému čelí všichni lidé na světě, jsou nemoci, protože nemoci nebývají spojeny jen s tělem, existují také nemoci ducha a duše. Nemoc začíná v duši a tělem končí; nezačíná na úrovni těla, kde ji ještě lékaři nemohou najít, ale začíná na úrovni biopole, kterým je duše. Rakovinnému bujení byla příčinou nemoc duše. Spiritualita je často faktorem ovlivňujícím psychické a sociální fungování jedince, a stává se důležitým činitelem pro vznik duševních potíží. Psychické problémy se vyskytují u lidí, kteří nedovedou ze sebe tak rychle setřást tíživou temnotu, čímž jim je souzeno trpět.

   Švýcarský psychiatr Carl Gustav Jung (1875–1961)  zakladatel analytické psychologie říkal: "Příčiny jsou duchovní, nemůže existovat žádná úspěšná léčba psychoneurózy a jiných depresivních stavů dospělého člověka, která nezahrnuje přeměnu v podobě dosažení náboženského postoje a opuštění předešlých ateistických postojů."  Podle Junga je Bůh psychický fakt a skutečné to, co působí, a v tomto smyslu Bůh působí mocně na duši člověka. Existenci Boha označoval za psychologický fakt, a náboženství považoval za ochranu před určitou nemocí. U zdravotních problémů lidí došel k závěru, že se jedná o problémy duchovní, tedy náboženské. Doporučoval pacientům chodit ke zpovědi nebo jim „předepisoval“ četbu náboženské literatury se slovy: "Co jsou náboženství? Náboženství jsou psychoterapeutické systémy. Co děláme my, psychoterapeuti? Pokoušíme se vyléčit utrpení lidské psýché, lidského ducha nebo lidské duše a náboženství se zabývají stejným problémem. Protože náš Bůh sám je léčitel, je lékař; léčí nemocné a zabývá se souženími duše; a to je přesně to, co nazýváme psychoterapií. Není to hra se slovy, nazývám-li náboženství psychoterapeutickým systémem. Je to nejpropracovanější systém a je za ním velká praktická pravda." 

    Gustav Jung měl rozsáhlou klientelu sahající přes několik kontinentů. Náboženství mohl hodnotit nejen ze své praxe, ale i ze svého života, neboť si sám prošel hlubokou psychickou a tvůrčí krizí. Upadl do stavu na pokraji psychózy. Měl i řadu silných mystických zážitků, o kterých si vedl podrobné záznamy. Psychické problémy jsou s duchovností úzce propojeny. Úzký vztah mezi duševní nemocí a náboženstvím je patrný již od starověku, kdy byly tyto jevy spojovány s  nadpřirozenými silami.  Psychické procesy mají své zákonité příčiny i účinky.

K Jungovo výroku: "...Bůh působí mocně na duši člověka" 

Duše (mysl, psychika) je informační pole podvědomí ve kterém je kvantová informace o jednotě s Bohem, bez níž nelze přežít. S tím se formuje naše tělo, psychické a fyzické zdraví.  Bible-Jób 34:14, 15,20 > "Kdyby Bůh svého ducha i dech  stáhl zpět k sobě, všechno tvorstvo by rázem vyhynulo a člověk by se obrátil v prach; Umírají v okamžení, třeba o půlnoci."  Genesis 2,7: „I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Dech Boží lásky ustavuje člověka jako člověka, jako tvora oživeného dechem – Duchem Božím.“ Náš dech pochází z Božího dechu, a tedy náš život z života Božího. Skutky apoštolské 17:24,26,27,28> Bůh, který stvořil svět i všechno, co je v něm, je Pánem nebe i země; Učinil z jedné krve celý lidský rod, aby přebývali na celém povrchu země; vyměřil jim uložené časy a hranice jejich přebývání, aby hledali Pána, neboť Jím totiž žijeme, hýbeme se a máme své bytí." Naše životy jsou spojeny s Božím životem, autorem života je Bůh. 1. Korintským 6:19,20> "Vaše tělo je  chrámem Ducha svatého, přebývá ve vás a máte od  Boha. Nepatříte sami sobě! Bylo za vás zaplaceno výkupné (ukřižování Krista). 

NEMOC: Sírachovec 38:9,14> "Synu když jsi nemocný, svou nemoc nepodceňuj, ale modlete se k Bohu, protože to On uzdravuje. Jsou chvíle, kdy budeš uzdraven rukou lékaře, ale také se modlí k Bohu, aby byla lékařovo diagnóza správná a léčba uzdravující." Z toho je zřejmé, že zdraví a nemoc jsou závislé na vztahu k Bohu, což sděluje i Deuteronomium 7:15 + Exodus 15:26 k Mojžíšovi: „Hospodin od tebe  odvrátí každou nemoc, nevloží na tebe žádnou ze zhoubných chorob, ale  uvalí je na všechny, kdo tě nenávidí. Neboť já jsem Hospodin, já uzdravuji."  Bůh nás udržuje při životě, je našim palivem, které naše duše spalují; je potravou, kterou se duše sytí... Nic nemůže Boha nahradí!  

Duch svatý, je oním skrytým Bohem, je v nás, nemění se, nepodléhá kolísání a je tichým pozorovatelem našeho života, našich skutků a myšlenek, stále nad námi bdí, svými paprsky nás vede, udržuje při životě, povzbuzuje a radí v každodenním životě; dává nám schopnosti, abychom mohli sloužit druhým... Je neviditelný, nehmotný, ale mocný, a má skrze nás viditelné projevy (Micheáš 3:8; Lukáš 1:35; Jan 14:26; Marek 12:11; 1.Mojžíšova 1:2 a další); více>"Otec, Syn a Duch Svatý" Když Boží jiskra vyhasne, umírá tělo. Jakmile člověk ztrácí Boží přítomnosti, ztrácí i radost a přichází depresivní stavy. Není-li v duši "světlo", nahrazuje to temnota. Psychiatr Gustav Jung zdůrazňoval: "Bez přeměny náboženského postoje (dospělého člověka) je léčba neúspěšná." Duše je chrámem Boha. Máme svobodu věřit i nevěřit, ale je-li tam rouhání... Jsou lidé nevěřící, kteří žili dlouho, protože program zříkání se Boha si neuložili jako vzorec do podvědomí, aby spustil blokaci těžkým úrazem nebo chorobou pro definitivní rozpad osudu.  

     Známý americký psycholog William James (1842–1910) „náboženský vědec“, zakladatel experimentální laboratoře  psychologie sám prodělal dva roky hluboké osobní krize a trpěl silnými depresemi. K prodělaným depresím se navíc přidávaly i osobní mystické zkušenosti různého druhu. Uvedl, že když není s „duši něco v pořádku, člověk je spojen s vyšší mocí". To potvrzuje, co nahoře uváděl Gustav Jung, a co také uvádí Bible.

    Sigmund Freud (1856–1939) zakladatel psychoanalýzy se narozdíl vůči náboženství ostře vymezoval, ačkoliv měl k náboženství blízko a psychoanalýza má s  náboženstvím mnoho společného. Náboženství bylo podle Freuda zakořeněné ve fantaziích a iluzích..., byl přesvědčen, že "je jakýmsi dětinským přilnutím k  iluzorní představě o ochranitelském Bohu, kdy v sobě člověk udržuje iluzi o  mocném Bohu, který ho chrání." Ze života je však známo, že každá lidská skutečnost, která zneuctí Boha, Bibli, církev, svaté a posvátné věci... se stává okamžitým nepřítelem člověka. Ničí ho a zabíjí> lze to vidět z třinácti příkladů rouhání, kdy i ti největší slavní ateisté v umírání křičeli o Bohu. Sigmund Freud onemocněl rakovinou, a 23.9.1939 požádal ošetřujícího lékaře o smrtelnou dávku morfinu. Strašná smrt, byl tak zohavený, že měl velké a hnisem naplněné rány v ústech a děsivě zapáchal, rodina se bála k němu přiblížit. Jakou naději má rouhač?

Kdo tvrdí, že Bůh není, měl by znát význam rouhání, aby jej něco strašného nepotkalo. Proti bolestivým událostem se člověk může jen "vykřičet do nebe", aby se mu ulevilo, ale to je tak všechno. Znalostmi naopak člověk může předejít mnoha ranám osudu i neštěstí.  Duchovně neznalí rádi říkají: "Kdyby Bůh existoval, nebyly by války a vše nespravedlivé, co se ve světě děje..." Ale kdo je ten, co do světa zavedl války a ostatní neřád? Je to člověk! Má svobodnou vůli a zneužívá jí k násilí, vraždám a válkám... Nesvádět chtíče na Boha!  

Bůh nestvořil člověka, aby ho vedl za ruku, staral se o něj a dělal mu chůvu. Všechna náboženství považují tělesný život za prostředek zkoušky, očistec, pokání, aby duše poznala vrtkavost materiálního života, ve kterém se má snažit o nápravu a změnu chování, neboť si do života přinesla nedořešené karmické dluhy. Tím získává nové zkušenosti a buď jde morálně nahoru a v životě se ji daří, anebo morálně upadá a žije v utrpení. Pozemský život je pokáním za minulé chyby a zároveň zkouškou pro budoucnost, protože zkoušky jsou stejné, jako byly v minulosti=nedořešené karmické dluhy.

ŠTĚSTÍ A ÚSPĚCH:

"Ani úsilí, ani vloha nezaručuje úspěchu; Člověk může přemýšlet, co a jak má udělat, aby dosáhl žádoucího úspěchu, ale všecko to úsilí jest marné, nežehná-li mu Bůh. Zdar činů nezávisí toliko na lidském přičiněni; výsledek jeho jako všecky události pořádá Bůh; Nezná člověk času svého, jako ryby do sítě chytané, a jako ptáci lapáni osidlem, tak bývají lidé zatahováni v "zlý čas" do nezdaru a neštěstí. Bible tím nepraví, že člověk nemá svobodné vůle, ale že nemůže měnit, co mu Bůh usoudil> Kniha Sirachovcova, Kazatel 2-13: Z Bible je vidět, že člověk má podle charakterových vlastností přisouzeno, jak se mu bude dařit, a zároveň i karmickou dobu, nazývanou "zlým časem" jež zatahuje do nezdaru a neštěstí. Doba je zcela individuální, protože každý má rozdílnou povahu, tudíž jinou karmu, která je elementem času.  

Člověk neví, co ho v konkrétním (čase) věku potká, jako nevěděla 46letá horolezkyně Klára Kolouchová, která jako první Češka stanula na Mount Everestu, ale v Pákistánu se  ji to nepodvedlo a 3.7.2025 zemřela> z mediálních zpráv 04.07.2025.  Bylo to předurčené, jen nevěděla kdy? Protože stejné nebezpečí na ní čekalo v roce 2032, pokud by se to nestalo ve 2025. Aby se to stalo, měla zalíbení v horolezectví. Kdyby v uvedený věk horolezecký výstup nepodstoupila, žila by.  Po roce 2032 tam již měla další roky dobré. Člověk může být oblíbený, lidé ho mají rádi..., avšak neví, co je uloženo v nevědomí. Rodíme se s karmickými dluhy> viz. Životní nehody se vztahem ke karmě. Osud si hledá podivuhodné cesty, třeba skrze hloupý nápad, adrenalinové záliby, rizikové sporty, rychlé jízdy autem, na motorce a třeba i horolezectví. Někomu se nic nestane, ale někomu se stane; někdo se ze stejné nemoci uzdraví, ale jiný zemře. Vždyť je ve zprávách téměř pořád, kolik lidí umírá na silnicích a jinak. Každý nemáme karmu stejnou> Bible-Kazatel 2-13 + Kazatel 3-10

Nejdůležitější události jsou předurčeny, na druhou stranu, dokonce i když je člověku předurčeno, že zítra zemře a žije-li duchovním životem, a Bůh vidí, že má opravdovou aspiraci, nemusí zemřít. Namísto toho, je-li to Boží Vůle, může mít takový člověk jen bolest hlavy. Osud může být Boží Vůlí  změněn. Zrovna tak, jako Bůh dělá zázraky, může člověka ochránit od neštěstí... K tomu lze uvést mnoho příkladů. 

Karma představuje element času, poněvadž všechny činy se odehrávají v čase. Život probíhá podle scénáře, jak uvádí Bible – Kazatel 3-10: "Všecko má svůj čas, a svým vyměřeným během jdou všecky věci pod sluncem: Jest čas sazby a čas vytrhování zasazeného. Jest čas milování a čas nenávisti; Čas pláče a čas smíchu; Čas objímání a čas vzdálenu být objímání. Čas boje a čas pokoje. Čas nabývání a čas pozbývání, Čas umírání a další. "Vše má svůj čas. Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas; Člověk má ale tu velikou potíž, že nikdy neví, co se bude dít. Kdo jen mu prozradí, co budoucnost chystá? Ať je to láska anebo zášť, lidé neví o ničem, co leží před nimi. Člověk nezná svůj čas, podoben rybám, které vyloví krutá síť, anebo ptákům, kteří se chytí do pasti. Právě tak bývají lapeni lidé, když na ně znenadání přichází chvíle neštěstí. Člověk netuší, co se bude dít – kdo jen mu prozradí, co bude dál?" Kniha Sirachovova – Kazatel> Hlava 3: "Všecko se ve světě mění, mnohé věci protivné se střídají, ale to vše se děje nutně, Boží vůle to tak chce, člověk nepředvídá ty změny, podléhá jim, je bezmocný proti nim, maří často jeho mnohé lidské snahy." Element času je mapou našeho podvědomí odehrávající se na nevědomé úrovni. Nevědomost člověka zbavuje moci, život je labyrint, který má za cíl dokončit bludiště. Čas definuje náš život a je osou událostí, které přichází ve svůj čas. Spirála životních událostí tedy nemůže existovat bez zdroje, a tím jsme my samotní, nikoliv náhodné události.

Kazatel (součást Bible)> 27 kapitol: Základní myšlenka "Kazatele" je odpovědět na otázku, "zda a jak může dojít člověk na světě dokonalé spokojenosti čili štěstí". Řeší záhadu, proč je dlužno činit mravní dobro a vystříhat se mravního zla: a) Bůh jest nejvyšším pánem a vládcem světa, jemu dlužno všecko přičítat (3,11.14–15; 8, 17; 11, 5). Bůh člověku život dává a zase jej bere (5, 17; 8,15;9,9;12,7), Bůh dává člověku dobré i zlé (7,14), dává i odnímá bohatství (6,2), radost (2,24; 3, 13; 5, 8 až 19; 9, 7, i zdar pracím moudrých a spravedlivých (9,1). K výše uvedenému "Kazatel" sděluje: Podle jakých zásad to vše Bůh činí, je tajemství člověku neproniknutelné. Jen tolik je jisté, že člověk na díle Božím nemůže nic měnit (3, 14; 7,14). Bůh řídí svět způsobem člověku nepochopitelným, aby ukázal, že je pánem světa, aby budil v člověku bázeň a udržoval jej v pokorném smýšlení (3,14,18). Bůh jest bytost, které je dlužno se báti a jejíž moudrost a spravedlnost dlužno uctivě uznávat. b) Život pozemský jeví se dechem, dýcháním, životní dech Bůh dává a když si jej vezme zpět, když se dech vrátí zase k Bohu, vrací se také tělo, odkud bylo vzato, do země, duše pak, od těla odloučená sestupuje do podsvětí („šeóla"), bez ohledu na to, zda byl zemřelý mudrc nebo pošetilec (2, 14; 9, 2) ... Názor Židů je, že Kazatel (Kóheleth) je Šalomoun.

Zákon života je matematickým zákonem, čísla představují matematiku dění, a prediktivní čísla dění života; zahrnují zákony příčin a důsledků (příznivými a nepříznivými aspekty) s duchovními a přírodními zákonitostmi, jež jsou příčinou všeho, co přichází člověku do života. Na základě "božských znamení a božských sil" byly do čísel vloženy poznání, která odráží působení Božích zákonů.  Ve spojení se svatou abecedou Božích idejí čísla představují matematiku myšlení a jsou klíčem k lidské osobnosti, životním možnostem a událostem, neboť definují, kdo jsme a co je našim osudem. V zákonných číslech (data narození...ad.) se nalézají povahové vlastnost a životní zkoušky.

     Čísla znají charakter, algoritmus myšlení a chování, neboť mysl je vždy ve vleku vábení vlastních chtíčů, které člověka  přivedou k tomu, co má uložené v nevědomí. Mozek je podobný počítači, pracuje také s informacemi a rozhodováním, stejně tak hodnotí vstupy a výstupy jako počítač, tedy co udělá, jak bude jednat, rozhodovat se... protože mysl je charakter,  jádro karmy, je tudíž naprogramována. V nevědomí jsou uložené pravzory zkušenosti nespočetných generací předků, které se podílí na formování mravního, náboženského a odborného vývoje, a mají klíčový dopad na život. Jsou to předávané vzorce myšlení, a podle toho kolik mají pozitivních a negativních charakterů, tolik nastává typických situací v životě člověka, protože byly zformovány do podoby emocí a dalších hodnot. Reakce spouští celou řadu projevů, které lze podle odhadů vědomě ovlivnit jen z 10%. To je také důvod, proč vznikla věta: "Osudy v rodinách se opakují..." Čísla ukazují průběh života, co bylo v minulosti, co je v přítomnosti, a jakou vidí budoucnost.    

Čísla také souvisí s Biblí: Například číslo 12 má v tarotu název "Viselec", a pro věštění nic dobrého; v numerologii představuje karmu> "cestu údolím utrpení, tmou, smutkem, portál stagnace a dřiny, účinek zlého ducha, a souvisí i s nejhoršími situacemi a událostmi. Bible- JAN 6:70: Ježíš řekl svým učedníkům: „Vyvolil jsem si vás 12 učedníků, jeden z vás je ale ďábel.“ A to řekl o Jidáši, který Ježíše za 30 stříbrných zradil a přivodil mu smrt. To je  důvod, proč má 12 špatný význam. 

Nedoporučuji věštit cyklickými (osobními) roky, pakliže to věštec udělá, musí dvojciferná čísla vykrátit, a vyjde-li osobní rok trojkou, z 99% vychází z čísla 12>1+2=3, a s tím věštit nelze, věštecká čísla se do č.22 krátit nesmí... V minulosti jsem zde měl uvedeno 13 příkladů (známých osob), které se mohly těšit, že v osobním roce 3 prožijí štěstí, ale místo toho zažily > rozvod, bankrot, ztráty majetku, financí, rodiny, neúspěch v kariéře, vězení, a osm vyjmenovaných z třinácti zemřelo. A navíc, každý rok se věští s řadou devíti čísel, nikoliv jedním.

    Věštění je o karmě, nikoliv o cyklech, vývojových etapách, protože vliv hvězd a planet se nemůže přímo otiskoval do rozumu a vůle, aby řídit úkony svobodného rozhodování. Bylo z Bible uvedeno dost o vlivu sil, které tam jsou uvedeny, ale hvězdy a planety to nejsou. Osobní roky nesdělují, co se stane. Karmě se nelze zcela vyhnout, je možné ji pouze jinam nasměrovat... Karma vždy najde příležitost> Životní nehody se vztahem ke karmě; příkladem je i Láska a rozchody

Neexistuje „dobrá“ nebo „špatná“ karma, obě vedou ke stejnému cíli. Jsou příčiny, které působí  určitým důsledkem teď, přesto myšlení určuje, co bude dál? Naše aktivní karma je nedostatkem duchovních znalostí. Proč má někdo štěstí v lásce, má milujícího partnera a plno přátel a jiný žije v blízkosti lidí, kteří mu ubližují? Proč někdo onemocní nebo utrpí těžký úraz a jiný za celý život téměř nenavštíví lékaře? Obvykle se  řekne – někdo má štěstí a jiný smůlu. Ano, jenže odpověď na slovo “proč?” zůstává stále utajena. Numerologie byla pro tyto odpovědi vyvinuta, je „univerzálním zákonem k prokázání neoddělitelnosti duchovního a materiálního světa“. Temná stránka naši povahy ničí naše vztahy, zabíjí našeho ducha a zabraňuje nám ve splnění našich snů. Je to to, čemu psychiatr Carl Gustav Jung říkal stín;  „Právě ve stínech jsou ukryty klíče, drží tajemství změn, změn, které vás mohou ovlivnit na buněčné úrovni, změn, které mohou ovlivnit přímo vaši DNA", tvrdil spirituální učitel.

    A snad nejdůležitější otázka: jestliže Nostradamus předpovídal události, k nimž mělo dojít, až dlouho po jeho smrti, znamená to, že žijeme předurčeným způsobem? Již starověká teorie babylónských mágů uváděla: "Volba, kterou uděláte v jakékoli situaci je diktována vašim osudem – tj. je diktována našim myšlením.“ Charakterové vlastnosti určují, co prožijeme, neboť "osud je takový, jaké jsou myšlenky". Osud a charakter jsou nedělitelný celek; když člověk mění svůj charakter > své myšlení, mění i svůj osud a svou karmu. Myšlení diktuje, jak se budeme chovat a čím budeme obklopeni, protože touhy a vášně přesně usměrňují vůli pro okamžik jejich naplnění.  Myšlenky s touhou vytváří duševní stav, který čeká na uspokojení tužeb. Nastane-li konstelace (čas), aby  člověk něco zažil, myšlenky ho začnou obracet směrem, kde mohou být jeho touhy uspokojeny. Život nabízí, a osud si často hledá podivuhodné cesty, jak s kým někoho spojit. Protože mysl po něčem touží, a když má příležitost, rozhodne pro své touhy činem. Zda se rozhodne dobře nebo špatné, je věc druhá > "Láska a rozchody" je jeden z příkladů.  

Predikce se potvrzuje zkušeností až po jejím vyplnění, např. jako v níže uvedených 189 e-mailech zákazníků.

                                                                               

Písemné předpovědi dělám od roku 2004, lidem se vyplňují, a kdo si myslí, že výklad karet je lepší, ať s tou modlou žije dál. Karty vykládám jen do jednoho roku a výklad karet by se neměl rozcházet v tom, co ukazují čísla věštecké numerologie, situace by měly být shodné.  Karty mohou ukazovat příznivý vývoj, ale skutečnost je nepravdivá.

  Příkladem může být věštění bývalému sbormistru pěveckého sboru "Bambiny di Praga" Bohumilu Kulínskému, kterému hrozil až 12letý trest za zneužití 49 sboristek; 19.03.2008 www.stream.cz zveřejnil video s velkou nadějí, že Kulínský nepůjde do vězení, neboť kartářka věští kladné dopady. Dotaz moderátorky: "Když kouknete do horoskopu, ukazuje vám, jak to (Bohumilu Kulínskému) dopadne? Kartářka:"Tam je to otázkou ani ne tak v rámci toho horoskopu jako spíš výkladu z tarotu; Bohumil má velice vývojově dobré, pozitivní karty, dopady by mohly být kladné a Bohumil by konečně mohl tuhle kapitolu života definitivně uzavřít  a věnovat se čemu potřebuje, dospět  k nějakému klidu a skončit tahle strašná štvanice." Vrchní soud v Praze 15.01.2009 poslal Bohumila Kulínského na 5,5 roku do vězení, kam 06.04.2009 nastoupil. 

    Zpěvačce Ivetě Bartošové pro 2011 věštili také plodné období: "Bude mít dítě, čekají ji dobré finanční příležitosti, poměry se zlepší..., a ve 2011 bulváry psaly: "zpěvačku potkal definitivní konec, opakovaly se pokusy sebevraždy, záchranka ji vozila do nemocnice, skončila na alkoholním léčení, soud ji odebral syna Artura..."  To je ten problém!  Není-li možné karetní výklad překontrolovat  jinou technikou, může být člověk (událostmi věštby) velmi zaskočeni!

Výklad karet je závislý na tom, jak je kartářka, kartář nebo klient naladěný a pro jaké karty jejich ruka sáhne, a potom, jak si mozek vědmy karty vysvětlí, neboť nelze vyloučit věštbu na základě smyslového klamu či podléhání fantazijnímu bludu.

Lidé  trpí záplavou myšlenek a s tím chodí ke kartářce!  Ale na tom také záleží, jaké karty si ruka vytáhne, protože myšlenky přichází z podvědomí, a podvědomí vede ruku pro vytažení karet. Dokazují to lidé, kteří si věští a karty jim "nechtějí ukázat vysněnou pohádku! Karty pak znovu a znovu míchají a výklady dokola opakují. Chtějí  z nich pohádku vytřískat! Vykládají si je třeba dvacetkrát denně a říkají: „někdy jsou ty karty tak neuvěřitelně mimo, že to není možné". Jsou kartami, tou temnotou tak posedlí, že si je vykládají jen tak, ke kafíčku, jaký bude příští den v práci, jaká bude nálada, prostě na pitomosti. Stále nosí karty sebou, a nedokážou si hypoteticky představit, že by je u sebe neměli. To dokazuje, že na pravdivost předpovědí karet se spolehnout nedá! Častými výklady se lidé nakonec doberou k zásadnímu závěru, že „karty nefungují", ovládá je ruka člověka, a ruku ovlivňuje záplava myšlenek z podvědomí –vytáhne si zrovna tuhle kartu, a ne tu vedle, kartu, kterou zrovna nechtěl... Anebo se povede vyložit karty podle přání, ale věštba se vyplní opačně jako nahoře u Bohumila Kulínského...

Říká se tomu "zákon schválností", neviditelný "ďáblík se směje", jak se člověk vzteká a nedaří se mu dosáhnout, co strašně chce! A když ruka kartářky vysázela klientce na stůl špatné karty, rok z toho nespala, čísla však sdělovala předpovědi pozitivní. Vždyť věštění z karet se za žádnou vědu nepovažuje, jejich věštecká úspěšnost nebyla nikdy poměřována empiricky (z pozorování, zkušeností a experimentů), jen symbolicky, a z těchto důvodu jsou věštecké výroky z karet založeny i na mylných předpokladech. Na druhou stranu vznik vědeckých metod pozorováním a experimentu je například po tisíce let úzce spojen s formami numerologie a astrologie. Hádání budoucnosti z karet nemá žádná přesná pravidla, jednotné postupy, výklad je závislý na momentální psychice a nahodilosti pro jaké karty ruka sáhne. Není možné se u karet o něco daného opřít, jako například matematické výpočty a čísla..., výklad karet si každý přizpůsobuje, jak se komu zachce.

Jde-li o předpovědi na někoho, kdo o tom neví (což se běžně k ověřování síly věštecké techniky dělá), a věštby se vyplňují, anebo jde o výpočty retrospektivního pohledu k událostem z médií u kterých čísla potvrzují, že události byly předurčené, pak je důvod se zamyslet i nad slovy světově známého vědce, fyzika, profesora teologie, mystika, filozofa, jasnovidce, otce nových znalostí o nadpřirozených věcech> Emanuela Swedenborga z 18 století, který v teologii o duchovním světě píše: "Andělé světla a andělé temnoty zápasí o lidské duše, ačkoliv lidé neví, že myšlenky jsou také ovlivňovány mocnými duchy. Svět duchů je stav, v němž se v jedné mysli střetávají vlivy z nebe i temnoty. Za svého života na zemi se člověk mezi nimi rozhoduje". Tato přesvědčení vychází z tradice učení "o zmrtvýchvstání Ježíše Krista a pokračující existence individuální duše po smrti". Učení o duchovní nesmrtelnosti a „putování“ duše po smrti je  také ústředním tématem judaismu. Existuje mnoho věcí, kterým člověk nerozumí, ale to neznamená, že nejsou. 

    Někdy si člověk uvědomí, že jeho mysl je tažena dvěma směry a musí se rozhodnout, kterému z nich dá přednost. Dvě myšlenky, které spolu zápasí, dělají člověka nerozhodným. Přenos myšlenek, mimosmyslové vnímání (telepatie) existuje, často se stává, že dva přátelé, manželé nebo milenci se přesvědčují, že oba měli stejnou myšlenku ve stejné době. To je případ přenesené myšlenky, a je důkazem, že u jednoho to byla myšlenka původní, kdežto na druhého se přenesla. Dokazuje to, že všechny myšlenky nemusí být naše vlastní, ale že můžeme mít i mnoho myšlenek cizích, aniž o tom máme tušení. Mozek není nic jiného, nežli velmi citlivá rádiová stanice vysílací a přijímací. Jak to v hlavě přesně myšlenkově probíhá prokázat nelze, ale to, že lidé dostávají různé nápady, které je přivádějí ke zvratům i neštěstí, prokázat lze. 

    Jako například z 22.03.2025 - tn.cz: "Obrovské neštěstí. Muž chtěl vystrašit pejskaře, omylem ho zastřelil."  A střelil ho přímo do hlavy!  Jak může inteligentní člověk najednou dostat takový nápad? Vždyť  vlastnil zbrojní průkaz a pomatenci ho nedají! Lidé dostávají mnoho nápadu, a přicházejí o statisícové i milionové finanční částky, mají záliby, které blokují pud sebezáchovy a vedou do záhuby, umírají na silnicích..., anebo realizují takové nápady, aby si karmu odpykali ve vězení.

Kdyby lidé předvídali budoucnost, mohli by si ušetřit spoustu stresu, ponížení a možná také zachránit životy. Každý se asi při otázce "znát svou budoucnost" zamyslí nad tím, zda ji chce znát a mít možnost ovlivnit svůj život, nebo ponechat  život "osudu". Osud lze přirovnat k jízdě vlakem. Podle toho, jak se člověk rozhodne na příští výhybce, jede nepoškozen dál, nebo se srazí s vlakem jiným. Člověk má nejrůznější možnosti, kam až svoji svobodnou vůli povede. Když své hranice překročí, může stát před troskami svého domu (to jsou hranice materiální); zdravotními troskami svého těla (biologické hranice) nebo před soudem (hranice zákonů).  Rozum je tím nejcennějším darem, který nám byl dán, jenže rozum (vědomí) pro věci, které nezná je krátký, má omezené schopnosti, obzvlášť pro viděni budoucnosti.    

K předpovědím budoucnosti:

Nejhorší dotaz > například, jak se bude lidem v ČR ve 2025... dařit? Takové dotazy slyšet jsou, kartářky koukají do karet, a s nevývratným přesvědčením o své "jasnovidnosti" se vrhají do věštění..., jak se bude 10 miliónům lidí dařit? Zdravý rozum by sdělil, že to je dotaz pro ekonomy, sociology, politology, nikoliv kartářku. Některé (je jich více než dost) si myslí, že mají zvláštní nadpřirozené schopnosti, ale ty potřebují spolupráci s psychiatry, a v akutním stavu i umístění na psychiatrické oddělení, protože to je kvalitativní porucha myšlení.

    Dobře, když si někdo myslí, že vykladač karet je jasnovidný, ať sděluje přesné věci a přesné termíny, kdy se stane to, co slibuje, nikoliv, že něco bude za 2-3 roky...  Časový horizont naplnění předpovědi kartářky stanovují často na dva roky...  Jde o to, zda člověk nepromarní dva roky čekáním na to, co se nevyplní, nebo se několikrát změní? Za dva roky u někoho proběhne několik životně důležitých změn!  Odstavec: "Láska a rozchody" dokládá, co všechno mediálně známý muž do dvou let prožil > nový vztah, narození dítěte, rozchod + ztráta ředitelské funkce a prestižní práce, majetku, což jsou životně důležité události s pěti šokujícími změnami, aby člověk zpytoval svědomí. Pakliže zdravá logika funguje  solidní kartářka řekne, že horizont naplnění předpovědi by měl nastat nejdéle do jednoho roku, jinak si delší termíny musí vymyslet. 

Jde-li o určování času, do kdy se věštba vyplní, obrázky karet žádné termíny pro vyplnění předpovědi nepředstavují, ani nemohou, jsou to symboly, archetypy, které si každý může vysvětlit jak se mu zachce. Hádání budoucnosti z karet probíhá podle vysvětlení symbolů, žádné jasnovidectví! Co se do jednoho roku nevyplní, kartář neuhodnul nic. Neznalí věštění si myslí, že karty ukazují dobu vyplnění věštby, anebo že to vidí "nejasnovidný" kartář, takže znovu NE, karty to neukazují a nevidí to ani kartář. Může sdělit, že to bude v blízké budoucnosti nebo do jednoho roku,  jiné termíny si vymýšlí.

JASNOVIDNOST:  Všechny úvahy a výzkumy u jasnovidnosti ukazují, že se týká duševní schopnosti vidět a popisovat události, jevy a skutečnosti v době minulé, současné i budoucí. Do toho spadá kryptoskopie, což je vidění skrytých předmětů, prostorové vidění, nebo události smyslům dočasně nepřístupných, a časová jasnovidnost minulosti a budoucnosti. 

Pokusy vědců zjistit realitu jasnovidectví trvají již od poloviny 19. století. Tak daleko, drtivá většina důkazů ukazuje, že skutečná jasnovidnost neexistuje. Uvedené potvrdila i ČT2 v pořadu "INVESTIGÁTOŘI", který byl odvysílán v lednu 2024. Investigátoři  hledali v celém Česku, tak na Slovensku jasnovidce. Přihlásilo se jich několik, a před castingem všichni tvrdili, že mají jasnovidné schopnosti. Experiment skrze karty, kyvadla či jiné pomůcky u nikoho jasnovidnost neprokázal.  Nikdo nebyl schopen ani v jednoduchých testech překročit hranici náhodného hádání. 

INTUICE není jasnovidnost, přestože se nazývá "šestým smyslem". Jde o podvědomé, instinktivní používání zkušeností, znalostí citů i pudů k okamžité orientaci v problému. Intuice neboli "šestý smysl" značí schopnost "vycítit určitou situaci či potenciální nebezpečí". Intuice je podmíněna znalostmi i zkušenostmi a musí být dodatečně korigována rozumem – svědomí je např. nižší část intuice. Někteří říkají, že jsou jasnovidní skrze "šestý smysl". Investigátoři dokumentu o "Jasnovidectví" České televize (leden-únor 2024) tuto domněnku rychle vyvrátili. Při diagnostice zdravotního stavu domnělý jasnovidec a léčitel neuhodnul nic. U výběru náhodných čísel jasnozřivost kartáře neuspěla. Při určování s kyvadlem, kde se osoba nachází, vědma neuspěla. Při určení, co je v papírové krabici, vědma viděla něco ze skla, byla tam tlačenka a tak dále. Česká televize znovu potvrdila, že "jasnovidnost neexistuje". V celém světě nebyl (pro současnou dobu) zaznamenán, byť jeden jasnovidec. Pro zajímavost: člověk nemá jen "pět – šest smyslů", psychologie a neurologie rozlišují více smyslů, Diderotova Encyklopedie se například  zmiňuje o dvaceti smyslech.

Iluze je falešná forma intuice, je logikou poskládaná jinak, než odpovídá pravdě, díky doprovodné schopnosti abstraktně myslet a mít fantazii.  A lidé se často pletou, ve výběru partnerů obzvlášť.

Není jich málo, kteří se vydávají za jasnovidce a tvrdí, že mají "od Boha dar zvláštních nebo nadpřirozených schopností, že vnímají, co je umístěno v mysli Boha, nahlíží do Božího informačního pole, nazývaného také "Akáša" apod." K ověření  jasnovidnosti stačí, aby osoba popsala, jak "vypadá moje kuchyň, obývák, jaká je poloha rozestavěného nábytku, jakou má barvu, a jiné věci z bydlení". Jestliže někdo tvrdí, že je jasnovidný, vidět to musí! Pokud to nevidí, je to podvodník, eventuálně psychiatrický pacient  s poruchou myšlení. 

     Existovali jasnovidci: Swedenborg, Cayce a další; Swedenborg např. popisoval 400 km vzdálený požár u kterého s přesností uváděl hodinu začátku požáru, průběh hašení a hodinu ukončení požáru. A svědci z místa požáru to přesně potvrdili. Dělo se to však v hluboké autohypnóze (transu), nikoliv v bdělém stavu.  

Pakliže je tazatel  stále přesvědčen, že jasnovidec je ten, kdo věští kartami, bylo by lepší, kdyby se o budoucnost nezajímal. Je to shodné, jako když se někomu "desetkrát" vysvětluje, že 2+2=4, a on si stejně myslí, že 2+2=10. Zřejmě v tom hraje roli nižší „logická gramotnost“ a je zbytečné cokoliv dál vysvětlovat, protože myšlení diktuje, jaký osud člověk prožije. Nekritické přijímání informací může být velkou slabinou i pro rozhodování v důležitějších věcech. 

Hadačství z karet se stalo zažitým fenoménem, kartáři se začali považovat za jasnovidce, a nikdo již nezpochybňuje, že je s tímto slovem operováno jako s fakty, které s jasnovidností nemají nic společného. Hádání z karet je magií, která je založena na odlišném typu myšlení od myšlení vlastního, při němž se neví, co v mysli začne fungovat, protože i bludy vznikají náhlým nápadem jakoby intuicí s přesvědčivostí o její správnosti a nevývratné pravdě, která je ale scestná. Špatnou predikci lze nazvat lží, omylem, podvodem, neschopností věštit, anebo esotericky, že "mysl byla ovlivněna temnotou".  Vždyť se kartářky prohlašují za čarodějky, což bylo vždycky spojováno s peklem, temnotou. Věda nikdy neprokáže, že není Bůh a duše, a další neviditelné síly, které mají vliv na myšlení, a tím i na život člověka. 

Není jich málo, kteří se narodili v číslech, jež vložily do povahy mnoho protikladů a nejistot, neboť žijí ve světě vlastních představ s bohatou fantazií, která zaměňuje realitu sebeklamem. Tvrdí, že mají vynikající intuici, ale místo toho podléhají iluzím a falešným vidinám; a to zákonitě vede k životním zvratům. Když člověk nemá  nic, čím by své domněnky mohl ověřit, kam až jej to může dovést?  Odstavec: "Láska a rozchody" může být jedním z příkladů.

Lidé se dotazují, zda mě mohou navštívit k výkladu karet, samostatně výklady karet nedělám, výklad do jednoho roku nic z níže uvedeného nevyřeší, a na vhled do delší budoucnosti karty nejsou určené. Bezvýhradně téměř všichni (s kartářkami) řeší především své osobní milostné vztahy, buď jsou bez partnera; v rozvodovém řízení nebo po rozvodu. 

Láska, partnerství, manželství:

1. Od mnoha lidí je slyšet: "Proč nemám štěstí na vztahy, kdy potkám toho osudového, dobrého partnera/partnerku?" Každý se setkává s takovým protějškem, nebo osloví či je osloven (skrze inzerát...ap.) takovou osobu, která odpovídá "frekvenci" jeho myšlení, s kterou např. šťastný není, anebo šťastný je, ale osud mu to štěstí zase sebere. Je mnoho způsobů, jakými se to děje; zradou, zklamáním, ovdověním... Pakliže takové věci člověk zažívá,  děje se to z určitých důvodů... Problém se vztahy změnit lze, příčina je duchovní. 

O lásce a její "pevnosti" mluví i Bible v 1. a 2. přikázání: Podstatou touhy člověka je touha hledat blíženskou lásku, získat a přitáhnout si lásku. "Nelze však oddělit přikázáni blíženské lásky od přikázání lásky k Bohu", touží-li člověk po lásce trvalé, osudové, životní, neboť trvalá láska přichází od Boha, protože Bůh je Láska a Bible říká> "Druhý člověk je bližním, znamená to, že je tvůj, patří ti, ale ne na základě uskutečněné volby. Je tvůj, protože ti byl dán jako dar."

Kniha Sirachovcova 15: "Láska i mravní síla jsou dary Boží; ״u něho jsou“ a ״od něho“ se jich lidem dostává." 

1 Korintským 13, 1-13: "Láska vyniká nade všechny mimořádné Boží dary, a to svými vlastnostmi a svým trváním."

Bible - Kniha Moudrosti, Hlava 12: Jsou dva důvody milosrdenství Božího: "1. jeho všemohoucnost a 2. hlavně jeho láska. Milosrdenství Boží vyvěrá z lásky jeho ke tvorstvu. Duch Boží v lidech a zvířatech je "dech života". Protože je v nich Duch Boží, proto jsou jeho majetek" (pro všechno, i pro lásku). Lidé nazývají sexualitu láskou, NE to není láska, smyslné uchvácení  je podobné říjí zvířat, nezasluhuje název láska, jež představuje vznešený cit a hlubokou oddanost. Dobrý partner je dar od Boha.  Přeji lidem, aby se jim toto přání splnilo, mně takovým přáním Bůh obdaroval.

      V moci závislé na Bohu je všechno, k lásce se Bible – Kazatel, Hlava 9 vyjadřuje: "Ze své spravedlnosti (nebo bezbožnosti) nemůže člověk vyvozovat, zda jím bude Bůh nakládat dobře či zle; proto je vždy nejisté, zda ho čeká, štěstí („láska") či neštěstí (neláska „nenávist"). Protože lidská srdce bývají plná zloby, jakož i zpupnosti, pokud žijí..." Nikdo a nic na světě nemůže zaručit partnera na celý život, natož karty! Lidé mění své názory a nálady každou vteřinu, momentálně se strašně milují, za chvíli (když si něco špatného řeknou) se "nenávidí". Jaká je povaha, takové jsou vztahy, a to má na mysli nahoře i Bible. Faráři věřícím říkají: "Požehnání k šťastnému vztahu s laskavým domovem si u Boha vymodlete, a hlavně se ještě modlete po celou dobu trvání soužití / manželství."  

Mnohokrát vztahy rozebírá Bible a sděluje, že manžel/partner je "Dar z ráje", a mnohokrát o těchto věcech Bible mluví, například jen v Efeským 5,22-33 o ideálním vztahu-manželství toto: "Ženy, poddávejte se svým mužům jako Pánu. Vždyť muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve; a on je Spasitelem těla. Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i ženy ve všem poddávají svým mužům. Muži, milujte své ženy, jako i Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni. Tak jsou i muži povinni milovat své ženy jako svá vlastní těla. Ať také každý jednotlivý z vás miluje svou ženu jako sám sebe. Žena pak ať má svého muže v úctě." Osudový pořad je řízen Bohem, Duchem svatým, který dává život, myšlení a další, a má-li jít o Lásku, která vyvěrá z Boha, každému dobrého partnera nedopřeje. Lehce ho každému sebere, vloží myšlenku nespokojenosti, a vztah skončí. Stačilo vidět "Farmář hledá ženu": Tolik se dva lidé milovali, že bez sebe nemohli dýchat, žena tvrdila, že takovou  lásku ještě nezažila, ale na konci již milujícího partnera nechtěla. Stačil na to jeden den, aby vztah skončil. Sám psychiatr Carl Gustav Jung, zakladatel analytické psychologie říkal: "Bůh je psychický fakt a skutečné to, co působí, a v tomto smyslu Bůh působí mocně na duši člověka.  Nevěřící uvedené věty může nazvat hloupostí, ale důkazy o existenci Boha existují, a v odstavci "čím je vykonáván osud" Bible vysvětluje, jaké síly jsou k vykonávání Boží Vůle využity, a co rouhání konkrétním lidem přineslo.  Bůh totiž pamatoval i na lidi, kteří chtějí Bibli zpochybnit a považuje za rouhání.

Při otázce:"Kdy potkám toho pravého, osudového", má většinou tázající žena na mysli: "Kdy potkám takového, který se bude podřizovat a dělat, co chci". Když to chtějí takhle, mnoho jich žije bez "lásky" v osamění, protože takový se hledá jako "jehla v kupce sena". "Co není člověku Bohem přáno, to mu není dáno". Takže, kdo nemá štěstí ve vztazích, může zapřemýšlet i nad některými větami Bible, touží-li po lásce trvalé, a nemá štěstí ji potkat. Není problém potkat lásku, které se říká "sex", ale problém je, zda v tom jsou city a dlouho vydrží? Naše štěstí je ovlivňováno i tím, co neviditelně působí, ale má to viditelné projevy.

Kdo si například přečte na internetu věštbu z karet o vztahu dvou slavných českých osobností, která říká: "Podstata  vztahu je pevná, stabilní, bez větších výkyvů. Částečně i pragmatická! Proto by měl vydržet“, a vztah slavné ženy se slavným mužem vydržel jen dva roky, znovu se potvrzuje, že karty nevidí nic! Stačí do Google zadat výše uvedenou větu z věštby, a přesvědčit se, že takové věci karty určovat nemohou. Kdyby podstata vztahu byla pevná, jak výrok věštby sděluje, vztah by se nerozpadl. Jestliže by se numerolog (v době nového vztahu) podíval na data narození obou osob, muselo mu být jasné (i bez věštění), že vztah dlouho vydržet nemůže. Myslíte si, že karty vidí, co druhá osoba ve vztahu udělá, kdy např. vztah ukončí, protože neodpovídá představám, nebo se zamiluje do někoho jiného? Lidé se rozchází i po 30 letech soužití. Jen numerologie pracuje s přesnými daty, které určují dny, měsíce a letopočty.

To je jedna věc, a druhou věcí je, pokud jde o jakékoliv termíny, kdy, co bude, to určují čísla, a k tomu se odjakživa používá matematika, výpočty, nežijeme v době neandrtálců. Karty neukazují mapu celého života s věkem a letopočty s tím, co všechno se v budoucnu odehraje! Česká televize potvrzuje, že jasnovidnost neexistuje! Čísla to ukázat umí!     

2. Neshody v současném partnerství, podezření na nevěru, neschopnost se rozhodnout mezi dvěma partnery a nejistota, zda do vztahu vůbec „jít“ či „nejít“.  Opět nastává otázka, zda se vztah vydaří nebo nevydaří?  A hlavně na jak dlouho?

Jak dlouho vztah vydrží, záleží na štěstí. Některý přestup do jiného vztahu, je "z louže do bláta", dějí se tam horší věci než ve vztahu předešlém. Některý vztah vydrží s bídou jeden rok, anebo se vztah každé dva tři roky rozpadá. Člověk si obvykle myslí, že viníkem je vždycky ten druhý. Zlo je pouze ve svobodě lidské vůle, a tyto vady se nikdy neřídí náhodou, vždycky jsou zákonité. Osud člověku přináší události, které odpovídají tomu, co je uloženo v jeho karmě. 

3. Jde-li o otázku práce, peníze a kariéra, nebo zdraví (členů rodiny), nebo jak to bude dál, když stojí život na místě, stagnuje a nikam se neubírá, anebo zda si má člověk něco koupit či něco udělat..., na vše je potřebné vidět daleko. Opět je nutno říci, že bez výpočtů by nic na světě neexistovalo.

V pořadu "Věštírna" televize Nova v roce 2000 kartářka majiteli cestovní kanceláře Václavu Fischerovi doporučila koupit další letadlo Boeing, on koupil další letadlo, zbankrotoval, přišel o všechen majetek, z miliardáře (který měl 5 miliardové roční obraty) se stal nádeník roznášející pivo. Jasnovidnost?  

    Ti, co si myslí, že karty jsou nejjasnovidnější pomůckou pro věštění, si do podvědomí uložili modlu, kterou nelze jen tak lehce vyvrátit, neboť se stala vzorcem podvědomého programu, že "karty jsou jasnovidné – kartář je jasnovidec".  Budou si to myslet stále, přestože na karty spoleh není a předpovědi se buď nevyplňují, nebo se pozitivní budoucnost vyplní zcela opačně, k psychickému zhroucení. Nespolehlivost věštění z karet budou příznivci spíše svádět na neschopnost kartářek, a fakta, o kterých jsem psal, ty v žádném případě nepřipustí, jsou přesvědčení, že 2+2=10. Budou to tvrdit, dokud je kartářská modla řádně nevytrestá. Pak možná rozum modlu zavrhne, a v hlavě ji přepíše na zcela jinou hodnotu. Jsem si jistý, že bývalý majitel cestovní kanceláře Václav Fischer by si již nikdy nenechal radit z výkladu karet, a pokud by exdirigent Bohumil Kulínský ještě žil, určitě by o věštění z tarotu nechtěl ani slyšet.   

    Lidé chtějí slyšet hezké věci, souhlasím, když to věštba ukazuje. Věštění z karet je lákavé pro ty, kteří trpí psychickými problémy. A ti říkají: "Dobrá kartářka ti nikdy neřekne negativní věc!". Takže chtějí výklad pohádky, myslí si, že štěstí určuje kartářka. Možná si myslí, že to umí přičarovat, kartářky se přeci za čarodějnice prohlašují. Když se ale pohádka (která byla mylná či vymyšlená) vyplní depresivně, k uklidnění nebude stačit psycholog, bude potřebný psychiatr, aby napsal prášky (jako např. zpěvačce Ivetě Bartošové nebo Bohumilu Kulínskému, což je také důkaz o té nejasnovidnosti!). Psychicky narušeným bych místo výkladu doporučil psychologa, nelze zaručit,  že karty nezpůsobí větší deprese, když se pohádka nevyplní nebo se vyplní negativně. Je to závislé na tom, jak má člověk odolnou psychiku. Mnoho lidí je však depresivních, nachází se několikrát denně v mučivých stavech, těm  bych karty nedoporučoval, zvláště, když ví, které symboly karet jsou strašidelné a zrovna se vytáhnou na stůl. Mohla by nastat shodná situace, jako u původně radostné paní, která šla na výklad karet, ale ze strašidelných karet upadla do temnoty a rok z toho nespala.

    U karet nikdo nemá jistotu, co ruka vytáhne, a jde-li o osobní návštěvu kartáře (nikoliv věštění po telefonu), lidé obvykle umí rozlišit, které karty jsou strašidelné, takže na stole ležící vidina "ošklivé předpovědi" může zkazit život, přestože nic nehrozí. Brát výklad karet vážně může být pro slabší povahy i nebezpečné. Optimismus a nové naděje jsou příjemné, vykladači sdělují bombastické zprávy a slibují: "Poměry se zlepšují, Už se to pozitivně změní! Teď už jsou před vámi jenom ty pěkné věci. Čekají vás dobré finanční příležitosti…", aby neztratily klientelu, ale klienti také říkají: "nesplnilo se to nikdy.“  

Logická gramotnost nepotřebuje vysvětlení, proč existuje věštění. Určitě to není kvůli tomu, aby se lidé strašili smrtí a neštěstím, ale ani proto, aby vymyšlené sliby pěkné budoucnosti přinášely psychické zhroucení. Čím větší je ublížení, tím větší a hlubší je obvykle i utrpení. Když se člověk bojí, je na něm, zda varování (které lze sdělit bez strašení) slyšet chce? Ukazuje-li věštba přínos peněz, lásky a dalších příjemných věcí k životu, není důvod to tajit.

Budoucnost nad 1 rok je možno sledovat pouze skrze numerologii čísel, to není na počkání, ani po telefonu. Na počkání lze zjistit číslo cyklického (osobního roku), ten ale neříká, co bude a nastane, jde o všeobecný vývojový směr. V minulosti jsem uvedl 30 příkladů s osobním rokem, které s příslibem štěstí přinesly životní zvraty a další negativní události, a osobní rok, který je známý nepříznivými změnami, naopak mnoho radosti, úspěchů a štěstí. To  jsou důkazy, že os.rok není k věštění. Výklad lze dělat jen písemně. Osobní návštěvy tudíž nepřijímám a dotazy telefonem neřeším, mám e-mail.  

---

 

Písemné předpovědi